Naplnění pocitu, že mě někdo bez výhrad potřebuje. Naplnění radostmi a starostmi. Naplnění času. Naplnění smyslu života.
 |
| Druhé těhotenství 2017 |
Teď to trošku zlehčíme.
Naplnění těla v těhotenství :-) a že se tam toho vlezlo. Bych mohla vyprávět.
Naplnění a zvětšení ňader při kojení. Jejda, spoustu bezesných nocí, když malej protáhl dobu kojení a prsům to nikdo neřekl.
Naplnění neskutečného množství praček. Čím je dítě menší, tím je to snazší, na druhou stranu i větší dítě dokáže naplnit za dva dny pračku jak nic. A když máte děti dvě, to je teprve lahůdka. V mém případě naštěstí mám dva kluky, tedy množství modrých věcí, modrou pračku naplníme velmi snadno.
Naplnění smíchem moji původní naivní představu o výchově dětí, "jak já to přece budu dělat úplně jinak" než moje kamarádky, rodiče, známí aj. S počtem dětí tato představa nabírá neúměrnou a nepřiměřenou míru utopie.
Naplnění auta při jakémkoli menším či větším výletě. Množství dnů/hodin strávených na výletě přitom nerozhoduje roli, co kdybychom to náhodou pro prcka potřebovali, že jo. S počtem dětí roste počet všeho, co byste teoreticky mohli potřebovat. (a stejně to dopadá tak, že to, co pak náhodou opravdu potřebujete, nemáte :-) a musíte improvizovat.
Naplnění dětského pokoje hračkami všeho druhu. Oprava, naplnění celého bytu hračkami. Opět s počtem dětí se množství místa na jakoukoli vaší věc zmenšuje.
Naplnění rčení jedno dítě = žádné dítě. Jako vážně, tomuto jsem nikdy nevěřila, neboť jsem měla za to, že můj prvorozený syn vydá v klidu za dvě děti. A to vám vždycky s jedním dítkem přijde, že je to "fakt" náročné. Není. Vážně není. Až máte dvě děti, to je teprve něco. Čím je věkový rozdíl mezi dětmi větší, tím rozdílnější potřeby děti mají, a tím kreativnější a operativnější musíte být. Jedno dítě,
skutečně znamená pohodu.
Rychlý souhrn toho, co mi mateřství vzalo:
- pevná a plná ňadra
- volný čas, lenošení, nic nedělání, nedej bože nedělní válení
- spánek aspoň 7-8 hod
- možnost seberealizace (první roky života dítěte)
- bezprostřední pokles mozkových buňek a IQ během období kojení
- čas pro manžela, pro nás dva
Dalo mi to:
- naplnění smyslu života
- spoustu radosti
- nějaké starosti
- skvělé zrcadlo toho, kdo vlastně jsem
- nějaké ty strie
- menší zadek
- menší prsa
Dalo mi to také následující zážitky.
V prvním těhotenství je vše nové. Máte čas pročítat týden po týdnu, co se děje s vámi a s tělem a tím malým broučkem uvnitř. Pozorujete se. A při prvním náznaku břicha jej hrdě nosíte a vystavujete.
Bojíte se toho, co bude, a pozorně dodržujete všechna pravidla bezpečnosti. Berete vitamíny a tak. Vidíte jen do fáze porod. Představujete si mimi, jaké asi bude. Komu bude podobné. Budete ho milovat bezmezně a hned od začátku?
Až mnohem později zjistíte, že to velmi rychle uteklo, že bolesti a strasti během těhotenství jsou nic v porovnání s bolestí u porodu, a po něm. Nicméně, až máte ten malý uzlík v ruce, v tu chvíli to teprve začíná. Ta směs strachu, lásky a něhy. Kdykoli se na vás podívá. A už to nikdy nebude jinak.
Sáhnete si až na dno svých možností. Pocítíte neuvěřitelný respekt nejen k životu, ale i k vašemu tělu. Co dokázalo. Budete aspoň na chvíli plná pokory a úcty k tomu zázraku, který příroda vymyslela.
A i když si pak říkáte, že do toho dobrovolně už nikdy nepůjdete, stejně za pár let, pravděpodobně budete mít druhé dítě.
Při druhém těhotenství čas letí jako šílený. S prvorozeným dítkem je práce, a není moc prostor jen tak dáchnout a nic nedělat. Natož odpočívat u nevolností a tak podobně. Navíc, každé těhotenství je jiné, každé dítě je jiné, i každý porod je jiný. Co je rozhodně fajn je, že u druhého už víte, do čeho jdete. Jste klidnější, neboť víte, co bude. (což neznamená, že se na to jako těšíte)
Abych to zakončila nějak pozitivně. Mateřství je sice nejtěžší práce na světě, protože je v režimu 24/7 a to 365 dní v roce..., ale zároveň je to to nejlepší, co se vám kdy může stát. Dá vám to smysl života.
Nikdy už nic nebude stejné jako před ním. Ale to je tak dobře. Dítě si vás vybralo, aby vás něco naučilo. A jste pro něj ta nejlepší máma na světě. Ať je to jakkoli těžké, vše je jak má být.
Žádné komentáře:
Okomentovat