Dámy, máte nějaký blok, proč nejezdíte autem? Možná jste dlouho neřídila, jako já. A máte jen obyčejný strach, že se něco stane. Nebo máte potlačené sebevědomí tím, že vám manžel, partner či okolí tvrdí, že nejste tak úplně dobrý řidič. Nebo máte nějaké lehké trauma z řízení, ať už jste vůz někde lehce ťukla a dál se bojíte řídit?
Ať je to jakkoli, pomoc existuje. Jmenuje se Ženy za volantem.
Začalo to úplně nevinně. Někde na internetu na mě vyskočila reklama cílená na "Řízení auta pro ženy". To mě zaujalo, neboť ti, kdo mě dobře znají, vědí, že řidičák sice mám, ale moc často neřídím. Je to na mém „to do“ listu na každém ročním a měsíčním souhrnu, že „bych měla častěji řídit auto“. Čím méně jsem řídila, tím více se mi řídit moc nechtělo. Jednou to bylo, že prší a je mokrá vozovka, podruhé, že sněží, potřetí, že si netroufnu jet vedle šaliny atd. Až nakonec to dopadlo tak, že jsem řídila v průměru jednou za rok, což není nic moc. Přála jsem si to změnit, ale nějak jsem se k tomu nemohla dokopat.
Vzhledem k tomu, že moje snažení do této doby bylo pouze ústní, tzv. „někdy začnu skutečně řídit více“, uvědomila jsem si, že pokud za to nebudu muset něco dát – tedy nebude to pro mě mít nějakou hodnotu to snažení, nikdy nezačnu, a nebudu si toho vážit. Dokud tomu nedám hodnotu peněz, a ještě v současné době cennější komoditu – volného času, tak to pro mě nemá hodnotu žádnou. Takové to, jednou za rok řídit někde na parkovišti. Tak jsem se rozhodla, že teď to zkusím
jinak.
Onehdy jsem napsala na infomail dotaz, jak by probíhala spolupráce, a co to obnáší a tak. Říkala jsem si, však nemám co ztratit. Maximálně to nechám vyšumět.
Ale oslovilo mě to. Plán byl jasný: v první řadě spolu musíme – já a koučka – jet první jízdu, kde si ona poznamená, jaký jsem řidič, a zjistí, co je potřeba zlepšit, potrénovat a tak. Poté navrhne plán tréninku jízd a teorie přímo mě na míru.
Měla jsem docela obavy. Vnitřní. Co když jsem to úplně zapomněla, jak řídit? Co když to nezvládnu? Co když to jejich auto někde odřu? Co když si s ní nebudu rozumět? A tak dále.
No co, říkala jsem si, maximálně se po první realizované jízdě rozejdeme, a nebudeme pokračovat. Při nejlepším se utvrdím v tom, že to umím, a že to není zase tak těžké.
První jízda byla poněkud divočejší, občas jsem řízla zatáčku na trojku a tak (pro klid duše všem zkušeným řidičům říkám, že to bylo v místě, kde nejezdí auta). Ale bylo to potřeba.
Pak jsem dostala od koučky plán. Netřeba to rozepisovat, ale mohu směle říci, že jsem se jízdu od jízdy cítila jistěji a lépe. Jak na mě paní koučka, Ing. Klára Mladá, působila? Kromě toho, že je skutečný odborník na svém místě, je velmi milá, ochotná, schopná, a opravdu vycítí, když to nebo ono potřebujete vysvětlit, ukázat, či opakovaně procvičit. Má příjemný projev, je klidná, což je nejdůležitější při jízdách. Je empatická, dokáže přesně vycítit, kdy potřebujete pochválit, nebo uklidnit, nebo cokoli. Vůbec si před ní nemusíte připadat hloupě, že se po několikáté potřebujete na něco zeptat. S ní se nemusíte bát ničeho.
Já své tréninky mám už za sebou, a rozhodně to k něčemu bylo!
A co vy, stále váháte?
Zkuste aspoň jednu jízdu. Za to nic nedáte. Více informací zde.
Krásný den,
xoxo
Žádné komentáře:
Okomentovat